
Velmi mě překvapilo, když jsem v poslední době několikrát zahlédla v metru stařenku, nebo staršího pána s košíkem v ruce. Vždy jsem v duchu hádala, jaký poklad asi veze. Poočku jsem nakukovala a překvapilo mě, že pokaždé se v košíku nacházelo něco jiného. Nejčastěji houby, které voněly na celý vagon, jindy pro změnu jablka, hrušky nebo švestky. A před týdnem mě shodou okolností pozvala kamarádka na kávu a jablečný štrúdl. V životě jsem nejedla něco tak dobrého! A samozřejmě jsem si od ní okamžitě musela vzít recept.
Od té doby si říkám, jak to ti Češi dělají, že umějí tak dobře využít plodiny vlastní země? Odpověď jsem zatím nenašla, ale mám pocit, že to souvisí s jistou národní chutí stále něco dělat, kutit a objevovat. A právě teď na podzim se to projevuje více než kdy jindy. Vy si zkrátka dokážete užít všechna roční období, ať je počasí jakékoliv.
Tato vynalézavost a pracovitost se jistě projevuje i v architektuře a stavebnictví. Již v minulém čísle jsme psali o proměnách Prahy, které by bez podobných vlastností nemohly proběhnout. Proto doufám, že si i v tomto čísle s radostí prohlédnete to nejzajímavější, co v této krásné zemi vzniká.