
Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas, napsal známý český básník Karel Hynek Mácha. Nevím, zda by byl osamělý umělec nadšený, kdyby dnes viděl, jak se davy milenců hrnou na Petřín, aby se políbily pod jeho sochou i pod rozkvetlými stromy. Mně se ale tato tradice velmi líbí a již chápu, proč se tolik ujalo slovní spojení pražské jaro. Nemám na mysli politické události, ani festival vážné hudby, ale obyčejné jaro v Praze. Je krásné. Zamilované páry se projíždějí na lodičkách po Vltavě, maminky se promenují v šatech svěžích barev a děti se dožadují zmrzliny. Mladí lidé okupují parky, které pro ně představují místo, kde se mohou ukrýt před školními povinnostmi. A pánové vysedávají v zahradních restauracích, kde odpočívají po svém…Praha se svými zákoutími nabízí tolik míst, kde je možné užívat si jarní atmosféry. Vyšehrad, Kampa, Letenské sady…to jsou jen některé z mých oblíbených lokalit. Ale existuje samozřejmě spousta dalších, které se mnohdy mění tak rychle, že to jen stěží zaznamenáme. Často si ani nepovšimneme nové fasády budovy, okolo níž denně chodíme, některé změny však zasáhnou do vzhledu města natolik, že ovlivní i několik dalších generací. Proto dnešní číslo věnujeme Praze, jejím pokladům, i projektům, které byly i nebyly zrealizovány.
Příjemné čtení