Červen 2009

Červen je zvláštní měsíc, spousta věcí končí, ale zároveň mnoho dalších začíná. Dětem se školní rok chýlí ke konci a většina z nich se již nemůže dočkat, až vyrazí na prázdniny. Zároveň nastává letní slunovrat, který nám naznačuje, že nesmíme zapomínat na přirozený koloběh života. Ať chceme nebo ne, od konce června se dny začínají opět zkracovat. Na druhou stranu ovšem přichází léto a my spřádáme plány na dovolené i víkendy strávené podle našich představ. Je to paradoxní, ale zatímco my se snažíme co nejrychleji ,,vypadnout“ z města, mnoho cizinců se již nemůže dočkat, až zavítá do Prahy.

My, kteří v ní žijeme, už si ani neuvědomujeme, jaké poklady nám nabízí. Nedávno jsem se procházela v nově otevřených zahradách Pražského hradu a opět jsem musela uznat, že jsou nádherné. Spolu se samotným Hradem, přilehlou Malou Stranou i pod nimi protékající Vlatvou vytvářejí skvost, který na světě nemá obdoby. O to více se musíme divit, když vyjedeme na kraj města, kde vznikají často nevzhledné budovy, které nás ničím neosloví. Myslím, že bychom měli dávat mnohem větší pozor na to, co se zde staví a jak se to podepíše na tváři města. Prahu jsem si natolik oblíbila, že by mě velmi mrzelo, kdyby ji za několik let hyzdily šedé stavby bez jediného nápadu.

Mluvila jsem o přirozeném koloběhu života, nikdo však neříká, že i my na něm nemůžeme mít podíl. Proto doufám, že si s radostí budete listovat v časopisu ESTATE a číst o zajímavých architektonických počinech i proměnách, které v Praze probíhají.

Příjemné čtení